Asijatka.cz

Jednou rukou jím pho, druhou píšu špatné básně. A ty se usměj, ukaž dásně.

Autor: Do Thu Trang (Stránka 1 z 19)

Měsíčkůůů, póstůůůj…

Jako žena vyrůstající v zemi, kde běžely reklamy na tampóny, které tvrdily, že s nimi můžeme sportovat a dělat běžné věci, mi dlouho nedocházelo, jaké škody napáchaly povídačky, které jsem od dětství slýchávala o menstruaci ze strany vietnamských tetiček a maminek.

Ve Vietnamu (a tedy i v místní komunitě) totiž existuje kolem menstruace mnoho stigmat, že by jeden brečel i bez PMS. Vyčleňují menstruující ženu z běžného života nebo ji zamezují v dělání určitých činností. Pamatuju si, že jsem před nějakými čtyřmi lety nemohla v Hanoji zaboha sehnat tampóny, protože je místní ženy a dívky nepožívaly. Jako jeden z důvodů – “tampóny nejsou určené pro panny”. A tady to teprve začalo.

Číst dál

Čauky z Tech komunity!

Mylně si lidé myslí, že mě živí blogování. Kdež. Blog je srdcovka, kterou dělám ve volném čase. Už nějaký ten pátek si jako Tech Comunity Manager v Heureka Group vymýšlím zábavnosti tak, aby o nás (nejen) v českém technologickém rybníčku bylo slyšet. Podívejte se na to, co takový Tech community manager dělá, co takový obor obnáší a proč je důležité míti (tech) komunitu.

Číst dál

Padesát odstínů rýže aneb Vietnamská domácnost

Dnes vás vezmu na krátkou komentovanou túru do vietnamské kuchyně a domácnosti. Rybí omáčka, rýžovar, karaoke set, hůlky, sriracha, tygří mast nebo lednička plná krevet a kuřat – to všechno jsou stálice vietnamských domácností. Ale co jiného uvidíte nebo zažijete ve vietnamské domácnosti?

Číst dál

Na kola a na běžky, hezky česky

Minulý rok jsem strávila na své vietnamské poměry a kořeny docela outdoorově – zkusila jsem si trailové běhání po českých horách, podzimní kola v Kruškách a prochodila pohorky na několika krásných túrách. Nic světoborného. Při provozování těchto bohulibých aktivit mi ale ještě více docházelo, jak moc rozdílné je vyrůstání dítěte z imigrantské rodiny. A jaké je velké privilegium mít volnou část týdne na odpočinkovou aktivitu s rodiči a třeba i na učení se novým dovednostem a sportům.

Číst dál

Skupinová terapie

Kdysi jsem byla na setkání mladých Vietnamců. Nutno dodat, že jsme mluvili česky, protože velká část z přítomných byla u-velebená generace. Sedělo nás tam dobrých patnáct, rozděleni do dvou větších skupin, aby se mohli zapojit do diskuze všichni – pasivně nebo aktivně. Důraz byl na to, aby každý měl ve skupině své místo.

Číst dál

Příspěvek bude

Blog má občas odpočinek a přestávku,
aby pak mohl vesele rozdávat špatné básně
a… vietnamskou lásku.

Děkuji za trpělivost a přízeň,
po vietnamských drbech je, jak vidno z blogových statistik, stále žízeň.

U tety Hanh

“Čau, červený máčka.”

Teta Hanh zvedne oči od telefonu a podívá se nepřítomně na mladého muže v kšiltovce. Rukou automaticky šahá do regálu a vytahuje červenou krabičku cigaret, kterou hned namarkuje. 

“Všechno?”
“Jo.”
“122 korun.”

Číst dál

Mini průvodce neignoranta

Občas phópáčko, protože se v těch kulturních rozdílech nevyzná ani obyvatel španělské vesnice. Tohle je malý průvodce, který vám pomůže vybruslit dvojitým axelem a dopadem na stojnou nohu a ještě vám za to zatleskáme.

Číst dál

Úděl vietnamského jedináčka

Být jedináčkem ve vietnamské rodině je dost nezvyk. Teda pokud na vaší rodině neexperimentovali čínští sociální inženýři. Společnost se na tuhle tříčlennou rodinku dívá podezřívavě. Obzvláště těžké to máme my, jedináčkové dcery.

Gratulujeme, ke kulturní rozdvojenosti nabízíme taky nereálná očekávání, krásný materiál pro terapeuta. No a v čem tkví to dvojsečné kouzlo jedináčkovství?

Číst dál

Dvojí břímě

“Jé, vy umíte tak krásně česky. Kdybych zavřela oči, ani bych nepoznala, že nejste odtud.” Usměju se, ale spíš je to takový neutrální robotický pohyb úst pokaždé, když slyším tuhle větu. A už ji slýchávám přes 20 let. Paní a všichni ostatní to myslí samozřejmě dobře, o tom žádná, ale přeci jen tu vyrůstá už třetí generace Vietnamců. Jsem proto stále překvapená, že vy jste stále překvapeni.

Další klasickou situaci, kterou zažilo nejedno dítě imigrantů, bylo, když po nás naši příbuzní nebo úplně cizí lidé ve večerce chtěli přeložit úřední dopis. Mluvíte zkomolenou vietnamštinou s českým přízvukem a sotva víte, co znamená sociální pojištění v češtině, natož ve svém rodném jazyce.

Číst dál

Slovní p/blivance

Německo má Turky
Czechia zas Vietnamce
Robusta kávu dej si se salkem
A k tomu dva lívance. 

Mezinárodno je teďka záhodno
Cestováníčko do Asie by teď bodlo
Páč je ten covid naprosto na hovno.

Asociaci téhle básně nerozumím
Samá voda
Asi to bude ta slova svoboda. 
Mlčeti v tomto případě
Není škoda?

Díkybohu, že nás nemlátíte

Pitomej a smutnej titulek. Musím říct, že vietnamskou komunitu tu máte “svým způsobem” rádi. Ano, jsou tu případy rasismu a xenofóbie, kdy někteří majitelé nemovitostí odmítají prodat nebo pronajmout byty vietnamským rodinám, a to z jakýchkoliv irelevantních důvodů. Nebo když z našich rodičů, co neumí dobře česky, dělají někteří úředníci za přepážkami debily, co tu nemají co dělat. Nebo je možná před úřady debil každý a my si to tak nesmíme brát?

Zkrátka, v české společnosti koluje spousta stereotypů, které se kdysi mohly zakládat na pravdě nebo mohou stále být podložené reálnými okolnostmi. Daně-saně, tráva-kráva, fejky-stejky…

Číst dál

Kde to sakra jsem?

Nazdárek, jen připomínám, že se nacházíte na webu, který není oficiálním tiskovým centrem vietnamské komunity v České republice, alebrž osobní blogísek plný divnýho humoru, špatných básní, občas nekorektních vtipů a velkého moralizování.

Názory reflektují subjektivní a pokřivený (šikmý, dekadentní) pohled mladé ženy vietnamského původu, která ví o životě jen to, co pochytila z rozhovorů tetiček v kuchyni.

A samozřejmě – vítejte!
Vaše Asijatka

Číský slunární prok 🌚

Protože se opět blíží nový lunární rok, v médiích často označován jako čínský nový rok, přispívám svým pravidelným forcástem z nefritové koule, která říká:

“Eee. Nevím.”

Do 11. února nás bude žrát kovová krysa, takže předpokládám, vzhledem k loňským událostem, že virus jede podle čínského kalendáře, a my si tedy novoroční předsevzetí o lepších zítřcích můžeme odložit až na 12. února, kdy začne orat buvol. Do té doby zamknoutdolů.

Pro lehkou vzpruhu vám pár vietnamských přátel posílá své přání:

Minh
Na rok železného buvola,
ať tě covid nevolá.
Pracuj tvrdě jako on,
pak máš Ajfounů milion.

Číst dál

Otázky, na které nemám odpověď. Zatím…?

Jsem z toho stále zmaten. 

Proč nemají tramvaje v Praze číslo linky i na boku? Zvlášť, když dobíháte a nevíte, jakou.

Kdo nakonec vypije všechny ty Moety, Chivasy nebo Rémy Martiny, které putují po vietnamských rodinách jako cenné dary?

Jak naskládat nejefektivněji ty klasické misky na rýži do klasické myčky značky Miele, Bosch nebo kterékoliv evropské?

Jíst špagety z misky, nebo hlubokého talíře? A vidličkou nebo hůlkami?

Myslíte, že když si nekoupíte celý karton cigaret, nýbrž každý den po jedné krabičce, že toho vykouříte méně?

A konečně – kdy bude v Avengers taky pořádnej badass asijskej superhero? (Mantis?)

Stránka 1 z 19

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén