Asijatka.cz

Jednou rukou jím pho, druhou píšu špatné básně. A ty se usměj, ukaž dásně.

Categorie: Českovietnamsko (Stránka 1 z 10)

Dvojí břímě

“Jé, vy umíte tak krásně česky. Kdybych zavřela oči, ani bych nepoznala, že nejste odtud.” Usměju se, ale spíš je to takový neutrální robotický pohyb úst pokaždé, když slyším tuhle větu. A už ji slýchávám přes 20 let. Paní a všichni ostatní to myslí samozřejmě dobře, o tom žádná, ale přeci jen tu vyrůstá už třetí generace Vietnamců. Jsem proto stále překvapená, že vy jste stále překvapeni.

Další klasickou situaci, kterou zažilo nejedno dítě imigrantů, bylo, když po nás naši příbuzní nebo úplně cizí lidé ve večerce chtěli přeložit úřední dopis. Mluvite zkomolenou vietnamštinou s českým přízvukem a sotva víte, co znamená sociální pojištění v češtině, natož ve svém rodném jazyce.

Číst dál

Díkybohu, že nás nemlátíte

Pitomej a smutnej titulek. Musím říct, že vietnamskou komunitu tu máte “svým způsobem” rádi. Ano, jsou tu případy rasismu a xenofóbie, kdy někteří majitelé nemovitostí odmítají prodat nebo pronajmout byty vietnamským rodinám, a to z jakýchkoliv irelevantních důvodů. Nebo když z našich rodičů, co neumí dobře česky, dělají někteří úředníci za přepážkami debily, co tu nemají co dělat. Nebo je možná před úřady debil každý a my si to tak nesmíme brát?

Zkrátka, v české společnosti koluje spousta stereotypů, které se kdysi mohly zakládat na pravdě nebo mohou stále být podložené reálnými okolnostmi. Daně-saně, tráva-kráva, fejky-stejky…

Číst dál

Kde to sakra jsem?

Nazdárek, jen připomínám, že se nacházíte na webu, který není oficiálním tiskovým centrem vietnamské komunity v České republice, alebrž osobní blogísek plný divnýho humoru, špatných básní, občas nekorektních vtipů a velkého moralizování.

Názory reflektují subjektivní a pokřivený (šikmý, dekadentní) pohled mladé ženy vietnamského původu, která ví o životě jen to, co pochytila z rozhovorů tetiček v kuchyni.

A samozřejmě – vítejte!
Vaše Asijatka

Otázky, na které nemám odpověď. Zatím…?

Jsem z toho stále zmaten. 

Proč nemají tramvaje v Praze číslo linky i na boku? Zvlášť, když dobíháte a nevíte, jakou.

Kdo nakonec vypije všechny ty Moety, Chivasy nebo Rémy Martiny, které putují po vietnamských rodinách jako cenné dary?

Jak naskládat nejefektivněji ty klasické misky na rýži do klasické myčky značky Miele, Bosch nebo kterékoliv evropské?

Jíst špagety z misky, nebo hlubokého talíře? A vidličkou nebo hůlkami?

Myslíte, že když si nekoupíte celý karton cigaret, nýbrž každý den po jedné krabičce, že toho vykouříte méně?

A konečně – kdy bude v Avengers taky pořádnej badass asijskej superhero? (Mantis?)

Phonomenální rok 2021

Děkuji za to, že si najdete občas čas a strávíte ho na této stránce, která vás více než deset let nutí k tomu, abyste ho (ani sebe) nebrali vážně. Přeji nám více pochopení, lásky, trpělivosti a síly zpracovávat všecko, co nám občas přistane v misce.

Přeji nám rok 2021 více než v phohodě, moji milí čtenáři. Buďte zdrávi. Vidíme se v lepších časech.

Čangič

Jak “na nás” vydělat

Založte si seznamku, kde se budou moci seznámit Češi s Vietnamkami, protože evidentně je tohle stále the next big thing. Nějakej YellowFeverTinder.

Prodávejte iPhony a k tomu luxusní obaly, ideálně s kamínky a štrasem.

Ukažte, že je nabízený produkt vyrobený ve Vietnamu. (I když pozor, v některých případech to může být nevýhoda, třeba potraviny.)

Ukažte, že je nabízený produkt vyrobený v Německu. Noch besser.

Číst dál

Srkat, či nesrkat?

Co vám proběhne hlavou, když potkáte ve vietnamské restauraci asijského strávníka? Že jste šli do správného podniku? Sledujete, co si strávník objednává? Nedej bože vietnamsky. Ha! Je to příbuznej majitele? Dostane podpultovku? Bude mít víc masa? Exotičtější bylinky?

Co vám budu, někdy to je pravda. Já si zásadně vietnamsky objednávám kuřecí pho a prosím si o maso s kůžičkou, ale tuhle autentyš variantu dostanu už jen málokde (třeba v Rememberu na Bílé Labuti). To je moje jediná podpultovka.

Sledujme ale asijského strávníka dále… Dostane jídlo. Ha! Phočko? Sem to říkal! Vezme si hůlky? Má speciální grif? Dává si do jídla další vomáčky? Žádnej citron? Cože? Jí to jinak? Bude srkat?!

A tu se na chvilku zastavme. Nedávno jsem zašla v Karlíně do jedné takové typické vietnamské restaurace, žádné novoty ani nóbloty. Objednala jsem si kuřecí pho (bohužel bez kůžičky) a chtěla se pustit do jídla po “našem”. Tedy hlasitým srkáním. Kolem mě sedělo něco kolem sedmi lidí a nehrála žádná hudba. Úplný ticho. Tak zas taková typická vietnamská restaurace to asi není, když tam nehrála ani instrumentální hudba.

Takové ticho, u kterého nemůžete probírat práci ani život. Natož srkat vývar. I rozhodla jsem se ji tedy jíst nenápadně. Byla to moje nejtižší a nejtěžší pholévka. Soustředit se na každé sousto a tiché usrknutí dalo dost práce. Přiznávám, taky to bylo dost divný. Takže příště nasrkanou.

Kde je i integrace krátká II.

Už tu žijeme pěknou řádku let. Ale jsou tu věci mezi nebem a zemí, se kterými ani mocná ruka integrace nezatřese. Kde je i integrace krátká má pokračování. Pokračování here.

Číst dál

Musíte jít do dáli,

až za temné mraky, 
jež vrchol hory pokrývají.
Jak jinak byste někdy mohli
zahlédnout tu zářivou jasnost?
Ryokan

Tento článek vás proto zve dál a houšť, tak, jak bych si přála, abychom v našich denních hovorech a vztazích šli. Napadlo mě to, protože jsme se nedávno bavili s Petrem Vizinou pro Český rozhlas Plus, a dojalo mě, že jsme rozhovor okořenili o pár myšlenek, kde jsem mohla jít za hranici svého původu.

Přestože tu na blogu jedeme docela zábavičku, není na škodu vám tu a tam hodit udičku o něco dál, mimo bezpečné břehy. Nechci z “našeho tématu” česko-vietnamských vztahů dělat nic těžkotonážního. Ráda bych, abychom spolu udrželi lehké pero a lehkého ducha, ale mám milou povinnost vám občas nasdílet i něco, co přesahuje dveře večerek.

Číst dál

V-pop písničky, co nesmíte minout

Jednou za čas mám takovou chvilku. Zadám do Youtube VPOP (vietnamský pop) a čekám, co mi vyplivne virtuální gramofon. A pak se koupu ve vodách vietnamského popu. A čumím, teda poslouchám všema deseti. Rozšiřte si se mnou obzory o současnou vlnu. Je to dost subjektivní a jednotlitý playlist, co vám budu. Zkuste si zapnout titulky, občas jsou tam anglické překlady. A dost často je tam nějaká reklama na mobil, krém nebo pití, tak se nelekněte.

Číst dál

Kdo troubí, ten jede

Laskavost a vzájemná ohleduplnost se vyplácí. Život pak plyne tak nějak harmoničtěji. Říká se, že ti, kteří si zaslouží laskavý přístup nejméně, ho potřebují nejvíce. Tak třeba tenhle pán, u kterého bylo tuhle poučku děsně jednoduché zapomenout.

Jeli jsme s kamarády na kole po Náplavce, jela jsem jako třetí, před námi byl po celé délce chodníku roztažen pár se psy, tak jsem cinkla na zvonek, abych dala vědět, že jedeme. Takové to cinknutí alá “s dovolením”. Jenže jsme se komunikačně minuli.

Číst dál

Jak je důležité míti komunitu

Dneska je to trošku budovatelský titulek, ale je tu důvod. Dojímá mě, jak se lidé spojují pro dobrou věc. Vy se zas dojímáte nad tím, jak se aktivně zapojila vietnamská komunita.

Pomineme-li podivné punky a návyky, které naše komunita má, jednu naši vlastnost bych vyzdvihla – umíme se semknout; vzájemně si pomoci, sdílet, doporučovat, přispívat a rozdávat. Proto vidíte v médiích zprávy o občerstvení pro členy složek IZS, rozdávání roušek i finančních darů.

Točíte-li se kolem Vietnamců, víte, že hodně z nás přemýšlí a jedná tak, aby to co nejméně zasáhlo či poškodilo společnost a okolí, a tím tedy nás samotné. Koloběh a karma. Ízipízi.

Číst dál

O čem jsme si ještě nepovídali…

Když píšete blog tak dlouho, musí se zákonitě stát, že se témata budou občas opakovat. Cílem mého blogu bylo vždy psát o věcech, které nás odlišují a které sdílíme. Témata, která dnes otevřeme, jdou zas o trošku dál, za hranici zkomolené češtiny, za hranici kulturní ne/usazenosti, za hranici vietnamských restaurací a večerek. Nehloubám, mluvím v balíčku, ale vy si tam hloubku po svém najdete.

Číst dál

Co určitě udělejte, když se seznámíte s Vietnamcem

Určitě nám řekněte, ze rozhodně nevypadáme jako Vietnamci. Protože většina z nás vypadá opravdu jinak, než čím ve skutečnosti jsme. Nejvíc nás potěší, když prohlásíte, že vypadáme jako Číňani. Jů.

Číst dál

Šťastnou krysu!

Dnes, 25. ledna, je prvním dnem nového lunárního roku. Už jste od všech svých vietnamských známých nebo kamarádů zjistili důvod, proč včera bouchaly rachejtle a proč dneska vaši večerkáři zavírají o něco dřív. A taky proč ksakru hraje to karaoke u vietnamských sousedů tak nahlas a dlouho?! 

Číst dál

Stránka 1 z 10

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén