Děcka. Sedíme tu s Hai Van a řešíme, jak nás sere, když neustále pobožně melete o tom, jak jsme pracovitej, chytrej a skromnej národ.

My víme, že to myslíte kurevsky dobře. Díky. Ale nemusíte to opakovat pokaždé, když se s námi bavíte. My to slýcháváme ze všech stran a myslíme si o tom svoje. A už nám (=mně a Hai Van minimálně) tyhle konverzační kecy nelichotí.

A přestaňte se už divit, že mluvíme česky a že máme bakaláře. V tomhle státě má každej bakaláře. A taky je jim na hovno.

To, že nás máte rádi, je dobře. My vás máme taky rádi. Ale pojďme se bavit o tom, jak se dneska cítíme. Jako lidi, co když ráno vstanou, mají stejné ospalky, nehledě na to, jak dlouho kde žijou a jakou národnost jim pánbu/stát přidělil.