Občas to v mé e-mailové schránce vypadá jako v redakci Bravíčka. Píší mi „bílí heterosexuální muži“ o radu, jak se seznámit s Vietnamkou. Nebudu to dlouho natahovat a odpovím naráz – úplně stejně jako s každou jinou kočkou na světě.
Ovšem je tu malé ovšem.
Pokud máte tzv. yellow fever nebo notnou dávku odvahy a rozhodli jste se ucházet o srdce své vietnamské princezny, vaše snové představy mohou postupně ztratit na barvitosti, protože narazíte na několik rozdílů, které nebudete s to pochopit, protože existují věci, na které jsou i Youtube tutoriály krátké. Chce to hodně cviku, pořádnou dávku pochopení, tolerance a vůli ustoupit i neustupitelnému (You shall pass!). I přesto doporučuju koukat na všechna videa o Asiatech a případně číst tento blog, protože každá rada je ve vašem případě … sůl nad zlato.
Udělala jsem si takový miniprůzkum. Ozvalo se mi pár českých mužů. Jejich zkušenosti s randěním s Vietnamkou byly ve výsledku velmi podobné. S jejich dovolením přidávám anonymizované odpovědi.
Co vás může překvapit, když randíte s Vietnamkou?
Že nebude úzká
Díváte se příliš na Pornhub.com (tohle není ani affiliate ani placenej backlink). Pokud, pane, nejste přírodou obdařen, asi vám to k ničemu nebude. A zbyde vám jen pocit úzkosti.
Tak, povinné oplzlosti jsou vyřešené, teď na vážná témata.
Že o svého partnera velmi pečuje
Ano, většina vietnamských žen umí vařit, jsou vychovávány k poslušnosti, jemnosti a oddanosti k partnerovi a rodině. Ale to neznamená, že neocení guláš, který uvaříte nebo jakoukoliv pomoc v domácnosti, kterou jí nabídnete. Ve vietnamských rodinách se muži nezapojují do ničeho, co bylo tradičně určeno ženám a matkám. Tady snad nejde nic zkazit.
Že je její rodina na prvním místě
Dokud nebudete svoji a neumřou její rodiče, vy jako přítel nebo manžel, ehm, jaksi… rodina ještě nejste. Buďte na to připraveni. Narazíte mnohokrát na situace, kdy nebudete chápat, proč slovo nebo přání jejích rodičů je jakýmsi pravidlem a proč dá přednost rodinným povinnostem před vámi. A nezapomeňte, vaši slečnu sleduje široká rodina, předci, známí rodičů, tety ve Vietnamu a samotná Karma.
„Překvapily mě každodenní telefonní kontroly.“
„Její neskutečně toxický rodinný prostředí a zároveň její nezlomná loajalita k rodině a celková fixace na ní.I když očividně celou tou situací dost trpěla. Taky to, že znala rodinný i osobní background (a bůhví co ještě) všech členů asian komunity ( což byli vietnamci s výjimkou jedný mongolský rodiny) v okruhu cca 100 km.“
Že vás nepředstaví rodičům
Ba bude lhát, že někoho má. V první generaci stále spousta rodičů, kteří nedovolují svým dcerám randit, natož mít českého přítele. V některých rodinách se to nemění ani poté, co se dívka odstěhuje pryč. Autorita a strach z reakce tygří matky je veliká. Nedivte se, děti jsou vedeny k dobrým výkonům, ne k budování partnerských vztahů. Lze utéct před tygří mastí, před tygří matkou nikoliv.
„Nikdy neřekla rodičům, že spolu chodíme a i když jela za mnou do Prahy, tak si musela vymejšlet nějaký zástěrky.“
„Co mě překvapilo na randění s Vietnamkou bylo v první řadě, že jsme byli v utajení před jejími rodiči, kteří by prý nepřekousli, že má bílého chlapce.“
Že vás představí rodičům
A vy dostanete manuál. Když se vám poštěstí být představen, vězte, že to s vámi holčina myslí vážně… a od vás se očekává to samé. Rodiče nechtějí mít dceru, která je ocejchovaná tím, že randila s Čechem, se kterým se rozešla, i když ho představila doma. Been there, done that. Mimochodem – chodíte s daným člověkem, i přestože víte, že s ním nebudete chtít zůstat na vždycky?
Spousta českých kluků si myslí, že jim bude stačit balíček, který by uspěl u českého tchána a tchýně. Nebude. Minimálně se začněte preventivně učit vietnamsky, protože pokud vás milá vezme před své rodiče, už se z toho nevyvlíknete. Taky od nich čekejte otázky, co děláte, kolik vyděláváte, jaké máte vztahy v rodině, co dělají rodiče a co plánujete s jejich dcerou. Pokud nejste typ alá já osvoboditel a zachránce vaší dcery (protože i po svatbě vám budou chtít mluvit do života), dopadnete dobře – s taťkou si ťuknete whiskou nebo vodkou a mamka do vás narve 15 závitků.
„Asi to, jak byla hrrr. Z nějakýho důvodu jsem čekal, že bude opatrnější, ale po prvním rande jsem měl pocit, že mě představí svýmu tátovi.“
Že umí být skromná
A vy jste z toho paf, že lidi na sebe umí být tak hodní.
„Asi nejvíc až roztomilá skromnost a radost z maličkostí, co pro dotyčnou uděláte.“
„To jak ráda dělala dárky radost ostatním. Nikdy jsem nezažil, že by někdo tak rád dával dárky.“
Anebo naopak příliš být velmi nóbl
Pokud jste z bohatší vrstvy, zřejmě budete mít větší šanci randit s nóbl Vietnamkou, jejíž rodiče očekávají, že budete mít bávo a že vaši rodiče nejmíň tři. A to buďte ještě rádi, že vás slečna představila, protože bylo naprosto pravděpodobný, že vás „přeplatí“ nóbl mladý Vietnamec z nějakého satelitního města u Prahy s Mercedesem. Je mi líto, nepřeháním.
Slečna Vietnamka z lepších kruhů (pokud to není šikovná studentka) většinou ze soukromé školy přechází rovnou do chomoutu. Chce se totiž bohatě vdát a rodit děti. Chanel kabelky přestanou kupovat rodiče, protože ta povinnost přejde na vás, přítele nebo manžu. Gratulki.
Že toho skousne hodně
Zvlášť naše tiger moms od nás vyžadují poslušnost, vychování a pokoru. Vietnamské ženy toho skousnou hodně, jsou houževnaté, umí se sebezapřít a oddat se druhým. Ale když překročíte mez, umí vytáhnout drápy, a pak lítá čínskej porcelán. A to nechcete. Ano, je to trošku autobiografickej článeček, co si budeme?
Sice je to na delší povídání, ale vidím u nás ještě něco – nikdy nebudeme žít samy na/za sebe, a to z hlediska péče o rodinu, ale též vzhledem k tomu, jaký život se od nás očekává. Žijeme zkrátka v zajetí společenských zásad a očekávání. Měla bys být taková a dělat tamto.
„Překvapil mě vsugerovaný názor, že aby byla v životě šťastná, musí mít vysokou školu a být z ní doktor, právník a z jejího manžela taky.“
Že to vlastně nebude vůbec Vietnamka
A jaká jste měli očekávání? A co na to říkají stereotypy? V Americe asijským dívkám, které „nesplňují normy tradiční asijské dívky“ říkají Asian Baby Girl. No, tady bude asi kulturních rozdílů nejméně. Sdílíte kulturní a společenské návyky, takže vlastně dejtujete jen exotičtější Aničku z Prahy. (I love you, exotické Aničkas z Prahy)
To, že třeba s žádnou nechodíte…
A to je v pohodě, protože český holky umějí být taky boží.
Musím sem psát disclaimer, že je to vysoce generalizující článek a že pokud jste se v něm našli, je to náhoda jak Hanoj?