Orientální Asie nedávno oslavila nejdůležitější, nehlasitější, nejintenzivnější a nejkrásnější svátek – Nový lunární rok. Je to oslava příchodu jara, kvůli které se každoročně uskutečňuje stěhování národů a export, import spotřebního zboží a potravin.

Rok kohouta vystřídal rok psa, který slibuje respekt, ale zároveň dvousečné momenty. Chvíli budeme veselí, chvíli bude nálada pod psa. Chvíli budeme mít energii na psí kusy, chvíli zas budeme zralí na pelíšek.

Můj blog slaví v březnu 2018 desáté výročí. A chystá se toho na vás hodně. Vedle toho, že mám nachystané články s přáteli ze Sapatripu a další rozhovory, čeká vás také osm dílů mého pořadu na Streamu, kde si povídáme o Vietnamcích s Vietnamci. Na jaře mám pro milovníky polévky Pho přichystané porcelánové překvapení, které se peče ve spolupráci s holkami z Shit Happens. A možná přijde také nějaké osobní setkání!

Tak snad nebudete mít náladu pod psa a neopomeňte se čas od času vyvenčit (já mám naplánovány zatím tři cesty na Q1,Q2). To je pak, panečku, život moc prímovej. Tak šťastný a skotačivý! Těšte se, vytahuju nápady ze šupíku.

Děkuju za vaši důvěru a váš zájem o tohle malé psaní.
Srdečně,
Trang

P.S. Je tu mezi vámi někdo, kdo čte asijatku už od počátku? Bez Leonarda? Napište mi prosím na dttrang9@gmail.com. Ráda se o vás dozvím:)