Loňský rok byl pro tenhle lehce trvající blog nejvíc zásadní. Jedním z největších nášupů byla jeho nominace na Magnesii Literu. Seděla jsem s Pavlínou a Karin v kavárně kdesi v Londýně, připojila se na mejl a s vykulenýma očima a bušícím srdcem koukala na zprávu, že jsem mezi nominovanými blogy. A to byla Asijatka funkční teprve tři čtvrtě roku. Ale pšt, ještě to muselo být měsíc do tiskovky tajňačka. Nádhernej TAJEM.
Když jsem se před zhruba dvěma roky po nocích hrabala ve WordPressu, dala jsem si předsevzetí, že do roka vyhraju Magnesii za blog roku. Ups, děcka, přání se plní, akorát je musíte správně formulovat.
Moje online psaní oslavilo letos 9 let a tenhlecten blog v těchto dnech slaví 2 roky. Dávám si proto předsevzetí, že budu každý rok touto dobou děkovat vám, čtenářům, že ho s věrností, porozuměním, a doufám i lehkostí, čtete. Takže díky, mončičáci.
A taky – celé toto psaní je vlastně omáčka k pozvánce Blogeři offline vol. 3 (ve spolupráci s Magnesií), dne 10. 4., tj. následujícího pondělku, v Café Neustadt, kde si budeme povídat a číst z blogu. Potkáte tam loňského vítěze Tomáše Prince a jeho Humans of Prague a letošního nominovaného, slam poetry mástra Jirku Charváta a jeho iwrite.cz. To bude bezva společnost. Tak se přecejš vidíme, či?