Airplane mode v 10 000 m je jediný způsob, jak utéci před internetem.
Když někdo na tomhle světě umí vycouvat a zaparkovat letadlo velký jak kráva, tak ten kousek na parkovišti před Lidlem taky dám.
Nechci usínat s chrápáním v dopravním prostředku, kde se mnou sedí dalších 200 lidí. To je jako usnout s chrápáním v kině nebo divadle. Ale tady na vás všichni vidí.
Nechci usínat chrápající a s otevřenou pusou.
Obdivuju maminky, co létají s dítětem, kterému rostou zoubky.
Je pošetilé létat a nemít s sebou sluchátka a plně nabitý telefon či mp3. Viz výše.
Uvidíte-li na obrazovce nad hlavou „klesání: 5 000 m n.m.“, připomeňte si znovu, že Česká republika nemá moře.
Nejezte na palubě věci, které vás nadýmají, nemá to kam utéci a rozplizne se to po celém letadle.
Rozmyslete si už u checki-inu, jestli chcete sedět u okna a jestli opravdu potřebujete vidět to město seshora, nebo budete chtít hodinu od odletu jít čůrat, přičemž ti dva velcí pánové vedle vás právě usnuli. Chrápající a s otevřenou pusou.
Když uvidíte asijské spolucestující, naloďte se na palubu dřív než oni. Protože vám pak zaberou prostor na kufr se všemi těmi věcmi z Duty Free Shopů.
Aha, tak už jsem si i odpověděla, kdo ty velké značky na letišti živí.
Když s vámi letí Olga Lounová, dělejte, že nevíte, kdo to je, a neculte se jako blbeček.