Asijatka.cz

Jednou rukou jím pho, druhou píšu špatné básně. A ty se usměj, ukaž dásně.

Stránka 2 z 19

Dvojí břímě

“Jé, vy umíte tak krásně česky. Kdybych zavřela oči, ani bych nepoznala, že nejste odtud.” Usměju se, ale spíš je to takový neutrální robotický pohyb úst pokaždé, když slyším tuhle větu. A už ji slýchávám přes 20 let. Paní a všichni ostatní to myslí samozřejmě dobře, o tom žádná, ale přeci jen tu vyrůstá už třetí generace Vietnamců. Jsem proto stále překvapená, že vy jste stále překvapeni.

Další klasickou situaci, kterou zažilo nejedno dítě imigrantů, bylo, když po nás naši příbuzní nebo úplně cizí lidé ve večerce chtěli přeložit úřední dopis. Mluvíte zkomolenou vietnamštinou s českým přízvukem a sotva víte, co znamená sociální pojištění v češtině, natož ve svém rodném jazyce.

Číst dál

Slovní p/blivance

Německo má Turky
Czechia zas Vietnamce
Robusta kávu dej si se salkem
A k tomu dva lívance. 

Mezinárodno je teďka záhodno
Cestováníčko do Asie by teď bodlo
Páč je ten covid naprosto na hovno.

Asociaci téhle básně nerozumím
Samá voda
Asi to bude ta slova svoboda. 
Mlčeti v tomto případě
Není škoda?

Díkybohu, že nás nemlátíte

Pitomej a smutnej titulek. Musím říct, že vietnamskou komunitu tu máte „svým způsobem“ rádi. Ano, jsou tu případy rasismu a xenofóbie, kdy někteří majitelé nemovitostí odmítají prodat nebo pronajmout byty vietnamským rodinám, a to z jakýchkoliv irelevantních důvodů. Nebo když z našich rodičů, co neumí dobře česky, dělají někteří úředníci za přepážkami debily, co tu nemají co dělat. Nebo je možná před úřady debil každý a my si to tak nesmíme brát?

Zkrátka, v české společnosti koluje spousta stereotypů, které se kdysi mohly zakládat na pravdě nebo mohou stále být podložené reálnými okolnostmi. Daně-saně, tráva-kráva, fejky-stejky…

Číst dál

Kde to sakra jsem?

Nazdárek, jen připomínám, že se nacházíte na webu, který není oficiálním tiskovým centrem vietnamské komunity v České republice, alebrž osobní blogísek plný divnýho humoru, špatných básní, občas nekorektních vtipů a velkého moralizování.

Názory reflektují subjektivní a pokřivený (šikmý, dekadentní) pohled mladé ženy vietnamského původu, která ví o životě jen to, co pochytila z rozhovorů tetiček v kuchyni.

A samozřejmě – vítejte!
Vaše Asijatka

Číský slunární prok 🌚

Protože se opět blíží nový lunární rok, v médiích často označován jako čínský nový rok, přispívám svým pravidelným forcástem z nefritové koule, která říká:

„Eee. Nevím.“

Do 11. února nás bude žrát kovová krysa, takže předpokládám, vzhledem k loňským událostem, že virus jede podle čínského kalendáře, a my si tedy novoroční předsevzetí o lepších zítřcích můžeme odložit až na 12. února, kdy začne orat buvol. Do té doby zamknoutdolů.

Pro lehkou vzpruhu vám pár vietnamských přátel posílá své přání:

Minh
Na rok železného buvola,
ať tě covid nevolá.
Pracuj tvrdě jako on,
pak máš Ajfounů milion.

Číst dál

Otázky, na které nemám odpověď. Zatím…?

Jsem z toho stále zmaten. 

Proč nemají tramvaje v Praze číslo linky i na boku? Zvlášť, když dobíháte a nevíte, jakou.

Kdo nakonec vypije všechny ty Moety, Chivasy nebo Rémy Martiny, které putují po vietnamských rodinách jako cenné dary?

Jak naskládat nejefektivněji ty klasické misky na rýži do klasické myčky značky Miele, Bosch nebo kterékoliv evropské?

Jíst špagety z misky, nebo hlubokého talíře? A vidličkou nebo hůlkami?

Myslíte, že když si nekoupíte celý karton cigaret, nýbrž každý den po jedné krabičce, že toho vykouříte méně?

A konečně – kdy bude v Avengers taky pořádnej badass asijskej superhero? (Mantis?)

Phonomenální rok 2021

Děkuji za to, že si najdete občas čas a strávíte ho na této stránce, která vás více než deset let nutí k tomu, abyste ho (ani sebe) nebrali vážně. Přeji nám více pochopení, lásky, trpělivosti a síly zpracovávat všecko, co nám občas přistane v misce.

Přeji nám rok 2021 více než v phohodě, moji milí čtenáři. Buďte zdrávi. Vidíme se v lepších časech.

Čangič

Tipy na dárky pro milovníky Asie a Vietnamu

Chybí vám dárek, hodláte ježíškovat až v následujících dnech nebo má někdo brzo zas narozky? Pokud nehodláte darovat třítýdenní zájezd do jihovýchodní Asie, mám pro vás pár tipů, které nezmrzačí vaši peněženku ani reputaci.

Pholévka je grunt $
Asijatka merch! Víte, že miluju kuřecí pho. Proto jsem nechala vyrobit porcelánové misky na pho z Karlových Varů s nápisy Pholévka je grunt a You and me phorever (koupíte je přes zprávy na Instagramu nebo mi napište na mejl). Spojení českého a vietnamského se špetkou funkčnosti. Na phohodu.

Kurz vaření $$
Voucherem nezarmoutíš. Pozvěte si domů vietnamské kuchaře, kteří vás naučí postup, bylinky, servírování a k tomu vám určitě řeknou i nějakou zajímavost o naší kultuře. Doporučím třeba Marcelu Vuong (která děla gastrotour po Sapě), Chili Ta Thuy (kterou znáte z Masterchefa a která má další gastrospolupráce) nebo Chay (která se specializuje na vegetariánské nebo veganské recepty).

Dárkový voucher na vietmňamku $-$$-$$$
Pokud máte nějaký drobný peníz navíc, tady je několik málo (pražských) „asijských“ míst, kam můžeme koupit podpůrnou stravenku. Ráda uvítám v mejlech nebo na svém Instagramu vaše asi-tipy.
Cà phê (Holešky U Průhonu), Kafe Pragovka (Pragovka) , Národní 38 (Národka), Format Coffee (Milady Horákové), Asian Temple (Bílkova, Staré Město), Hanoi Square (Štěpánská), Levitate (Štěpánská), Forrest Bistro (vege, vegan, Londýnská), Banh Mi Ba (Rybná, Karlín, Jindřišská), Nam Viet Kitchen (Vodičkovka),… .

Špetka zenu $
Knihy vietnamského buddhistického mnicha Thich Nhat Hanh přináší vlídné slovo a provedou cestou k sobě samé, tam kde je to největší doma. Já jsem četla Ticho, které učí o přítomnosti a klidu v sobě.

Vietnamská literatura $
Ostatní čtenáře potěší seznam krásné i naučné literatury – vietnamských autorů i publikací o historii, kultuře, apod.

Prohlídka tržnice SAPA $$
Moje oblíbená partička vás provede SAPA tržnicí, popovídá o českých vietnamcích a to se špetkou humoru. A pokud máte mezi přáteli milovníky pho, pořiďte jim Pho Starter Kit (Update: momentálně nedostupné), kde najdete kuchařku od Míši Be Ha, můj merch – pho misky a další náležitosti pro přípravu našeho tradičního jídla.
Zážitky jsou k nezaplacení , pro všechno ostatní je tu Pho.

Móda La Femme Mimi $$
Mimi a její barevný ženský styl je na české módní scéně určitě už známé jméno.

Naut $$$
Batohy a tašky, které si vezmete do města i na outdoor výlet. Spoluzakladatel Filip má část rodiny z Vietnamu, proto s Nautem připravili úžasné ručně zdobené kimono, jehož celý výtěžek poputuje na operace zrakově postižených dětí ve Vietnamu.

Tak obligátně šťastné obžerství a veselý rohlíček!

Jak „na nás“ vydělat

Založte si seznamku, kde se budou moci seznámit Češi s Vietnamkami, protože evidentně je tohle stále the next big thing. Nějakej YellowFeverTinder.

Prodávejte iPhony a k tomu luxusní obaly, ideálně s kamínky a štrasem.

Ukažte, že je nabízený produkt vyrobený ve Vietnamu. (I když pozor, v některých případech to může být nevýhoda, třeba potraviny.)

Ukažte, že je nabízený produkt vyrobený v Německu. Noch besser.

Číst dál

Srkat, či nesrkat?

Co vám proběhne hlavou, když potkáte ve vietnamské restauraci asijského strávníka? Že jste šli do správného podniku? Sledujete, co si strávník objednává? Nedej bože vietnamsky. Ha! Je to příbuznej majitele? Dostane podpultovku? Bude mít víc masa? Exotičtější bylinky?

Co vám budu, někdy to je pravda. Já si zásadně vietnamsky objednávám kuřecí pho a prosím si o maso s kůžičkou, ale tuhle autentyš variantu dostanu už jen málokde (třeba v Rememberu na Bílé Labuti). To je moje jediná podpultovka.

Sledujme ale asijského strávníka dále… Dostane jídlo. Ha! Phočko? Sem to říkal! Vezme si hůlky? Má speciální grif? Dává si do jídla další vomáčky? Žádnej citron? Cože? Jí to jinak? Bude srkat?!

A tu se na chvilku zastavme. Nedávno jsem zašla v Karlíně do jedné takové typické vietnamské restaurace, žádné novoty ani nóbloty. Objednala jsem si kuřecí pho (bohužel bez kůžičky) a chtěla se pustit do jídla po „našem“. Tedy hlasitým srkáním. Kolem mě sedělo něco kolem sedmi lidí a nehrála žádná hudba. Úplný ticho. Tak zas taková typická vietnamská restaurace to asi není, když tam nehrála ani instrumentální hudba.

Takové ticho, u kterého nemůžete probírat práci ani život. Natož srkat vývar. I rozhodla jsem se ji tedy jíst nenápadně. Byla to moje nejtižší a nejtěžší pholévka. Soustředit se na každé sousto a tiché usrknutí dalo dost práce. Přiznávám, taky to bylo dost divný. Takže příště nasrkanou.

Navrhl olympijský dres, teď pomáhá zachraňovat nosorožce

Když se seznámíte s Oliverem Le Que (27), víte hned na první dobrou, že to je člověk s osobní misí. Ještě jako grafický designér navrhl olympijský dres Martině Sáblíkové, ale teď pracuje v Safari Parku ve Dvoře Králové. Potkala jsem se s ním v jeho „přirozeném prostředí“ – mezi africkými zvířaty a během procházky nadšeně vyprávěl o záchraně divokých zvířat a hlavně jeho oblíbených nosorožců. Doufám, že kousek nadšení tímto rozhovorem předá i vám.

Jak začíná tvůj příběh? Odkud pocházíš?

Pocházím z Vietnamu, ale narodil jsem se roku 1993 v Bratislavě. Nebyl mi ani rok, když se rodiče rozhodli přestěhovat do Plzně. Většinu života jsem strávil na západě Čech a momentálně bydlím přímo v areálu Safari Parku Dvůr Králové. Do pěti let jsem žil s rodiči za městem u velkého lesa, s párem velkých psů, které jsem považoval za svoje největší kamarády. Možná odtud pramení můj zájem o přírodu a zvířata, protože mnoho mých vietnamských vrstevníků toto nezažilo. Dokonce se mnohdy bojí nejen psů, ale i zvířat.

Kde se v tobě vzalo takové nadšení pro nosorožce?

Začalo to už v dětství. Nezačalo to přímo nosorožci, ale mým oblíbeným filmem je Jurský park z roku 1993, kde kromě tyranosaura vystupoval i můj další oblíbený dinosaurus – triceratops. Scéna, kde ho doktor Alan Grant objímá a poslouchá, jak dýchá, mě dojímá do současnosti. A co je dnes podobnější onomu prehistorickému tvorovi než právě samotní nosorožci? Jsou neuvěřitelně majestátní, ale taky na pokraji vyhubení a potřebují pomoc.

Pamatuji si to jako včera, když jsem se poprvé setkal s nosorožcem. Mít možnost stát takovému zvířeti tváří v tvář je pocit k nezaplacení. Pokaždé, když navštívím jiné nosorožce, tak mám vždycky pocit, že je vídám poprvé, znovu a znovu.

Oliver na návštěvě v dánském Ree Park Safari. Zdroj: Instagram @rhino_olie

Číst dál

Čumendo filmy vietnamský

Vietnamská kinematografie zažívá docela dobré časy. Herci ze severu se konečně naučili trošku hrát a projevovat emoce i v obličeji, byť je v kvalitě a objemu výroby válcuje jihovietnamská tvorba. Korejská dramata mají stále co nabídnout, ale místní (nebo navrátivší se) tvůrci se inspirovali i západní kamerou. Vietnamský showbiz nebyl nikdy tak bohatý, načinčaný, pestrý a svobodný jako teď, byť stále za filtrem komunistické cenzury.

Milovnice filmů Hai Van vám doporučuje tento malý seznam vietnamských snímků. Některé z nich najdete na pirátských stránkách, když se proklikáte několika reklamami na cokoliv, některé najdete na, ha! – Netflixu nebo HBO. Takže Spring rolls & Chill(i).

Áo lụa Hà Đông / The White Silk Dress (2006; IMDb 7,4)
Dojemný snímek o nejtěžším období nedávné vietnamské historie, který je protknutý příběhem o bílém vietnamském kroji. Tu jest s anglickými titulky.

https://www.youtube.com/watch?v=S3twvSiZWxo

Číst dál

Kde je i integrace krátká II.

Už tu žijeme pěknou řádku let. Ale jsou tu věci mezi nebem a zemí, se kterými ani mocná ruka integrace nezatřese. Kde je i integrace krátká má pokračování. Pokračování here.

Číst dál

Person of color?

To je nejstupidnější označení na širým světě. Bílá/červená/solárková (a někdy oranžová) není barva? Nenabízím žádnou alternativu, jen to bude Tinashe nebo Jenny ze Spojených států.

Musíte jít do dáli,

až za temné mraky, 
jež vrchol hory pokrývají.
Jak jinak byste někdy mohli
zahlédnout tu zářivou jasnost?
Ryokan

Tento článek vás proto zve dál a houšť, tak, jak bych si přála, abychom v našich denních hovorech a vztazích šli. Napadlo mě to, protože jsme se nedávno bavili s Petrem Vizinou pro Český rozhlas Plus, a dojalo mě, že jsme rozhovor okořenili o pár myšlenek, kde jsem mohla jít za hranici svého původu.

Přestože tu na blogu jedeme docela zábavičku, není na škodu vám tu a tam hodit udičku o něco dál, mimo bezpečné břehy. Nechci z „našeho tématu“ česko-vietnamských vztahů dělat nic těžkotonážního. Ráda bych, abychom spolu udrželi lehké pero a lehkého ducha, ale mám milou povinnost vám občas nasdílet i něco, co přesahuje dveře večerek.

Číst dál

Stránka 2 z 19

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén