až za temné mraky, 
jež vrchol hory pokrývají.
Jak jinak byste někdy mohli
zahlédnout tu zářivou jasnost?
Ryokan

Tento článek vás proto zve dál a houšť, tak, jak bych si přála, abychom v našich denních hovorech a vztazích šli. Napadlo mě to, protože jsme se nedávno bavili s Petrem Vizinou pro Český rozhlas Plus, a dojalo mě, že jsme rozhovor okořenili o pár myšlenek, kde jsem mohla jít za hranici svého původu.

Přestože tu na blogu jedeme docela zábavičku, není na škodu vám tu a tam hodit udičku o něco dál, mimo bezpečné břehy. Nechci z “našeho tématu” česko-vietnamských vztahů dělat nic těžkotonážního. Ráda bych, abychom spolu udrželi lehké pero a lehkého ducha, ale mám milou povinnost vám občas nasdílet i něco, co přesahuje dveře večerek.

Dávám dohromady pár odkazů (Asitipy frčí dál), kde získáte kontext o současné lidskoprávní tematice ve Vietnamu, která vzdáleně čeří vody i v tuzemské komunitě. Dále si přečtěte dva rozhovory o citlivých tématech jako je smrt nebo rodinná traumata. Zatím se o nich příliš nemluví, protože tak daleko v integraci ještě nejsme.

Chtěla bych vás proto poprosit, abyste, až budete přemýšlet nad vietnamskou komunitou (používám raději než slovo diaspora), zkusili se na jednotlivé příběhy dívat třeba optikou někoho blízkého.

Cenzura a lidská práva ve Vietnamu
Začneme lidskoprávní tematikou. V rozhovoru mluví vietnamista Ondřej Slowik a členka spolku Văn Lang Mai Nguyenová. Velmi zajímavé podněty a i dobré vtípky z úst Ondřeje.

Úmrtí blízkého
Smrt a celkově uctívání předků je důležitou složkou rodinného a společenského života Vietnamců. Když vám onemocní nebo odejde člen rodiny, blízké i širší okolí se vám snaží všemožně pomáhat. Jaké to ale může být, když odejte otec, živitel rodiny? Díky Manh Tung, že téma otevřel spolu s organizací Vigvam, která pozůstalým pomáhá se vypořádat se ztrátou blízké osoby.

Rodinné vztahy
Nedávno vyšel v časopise Reportér velmi osobní a osobitý rozhovor s Ha Thanh Špetlíkovou. Bylo od ní statečné jít s kůží na trh a otevřeně mluvit o nefunkčnosti jedné rodiny a poukázat na to, že vztahy ve vietnamských rodinách mohou být někdy mnohem vyhrocenější a traumatizující, než si umíme připustit. Nepřikrášlila věci, které krásné nemají být. Podle mě jeden z nejzásadnějších textů, který ukazuje vietnamskou komunitu v osobnějším světle a poukazuje na mnoho důležitých a tabuizovaných témat. (zpoplatněný článek)

Jen hloubš a houšť,
ať v duši nezůstane jen spoušť.