Asijatka.cz

Never miss a chance to dance

Srkat, či nesrkat?

Co vám proběhne hlavou, když potkáte ve vietnamské restauraci asijského strávníka? Že jste šli do správného podniku? Sledujete, co si strávník objednává? Nedej bože vietnamsky. Ha! Je to příbuznej majitele? Dostane podpultovku? Bude mít víc masa? Exotičtější bylinky?

Co vám budu, někdy to je pravda. Já si zásadně vietnamsky objednávám kuřecí pho a prosím si o maso s kůžičkou, ale tuhle autentyš variantu dostanu už jen málokde (třeba v Rememberu na Bílé Labuti). To je moje jediná podpultovka.

Sledujme ale asijského strávníka dále… Dostane jídlo. Ha! Phočko? Sem to říkal! Vezme si hůlky? Má speciální grif? Dává si do jídla další vomáčky? Žádnej citron? Cože? Jí to jinak? Bude srkat?!

A tu se na chvilku zastavme. Nedávno jsem zašla v Karlíně do jedné takové typické vietnamské restaurace, žádné novoty ani nóbloty. Objednala jsem si kuřecí pho (bohužel bez kůžičky) a chtěla se pustit do jídla po “našem”. Tedy hlasitým srkáním. Kolem mě sedělo něco kolem sedmi lidí a nehrála žádná hudba. Úplný ticho. Tak zas taková typická vietnamská restaurace to asi není, když tam nehrála ani instrumentální hudba.

Takové ticho, u kterého nemůžete probírat práci ani život. Natož srkat vývar. I rozhodla jsem se ji tedy jíst nenápadně. Byla to moje nejtižší a nejtěžší pholévka. Soustředit se na každé sousto a tiché usrknutí dalo dost práce. Přiznávám, taky to bylo dost divný. Takže příště nasrkanou.

Navrhl olympijský dres, teď pomáhá zachraňovat nosorožce

Když se seznámíte s Oliverem Le Que (27), víte hned na první dobrou, že to je člověk s osobní misí. Ještě jako grafický designér navrhl olympijský dres Martině Sáblíkové, ale teď pracuje v Safari Parku ve Dvoře Králové. Potkala jsem se s ním v jeho “přirozeném prostředí” – mezi africkými zvířaty a během procházky nadšeně vyprávěl o záchraně divokých zvířat a hlavně jeho oblíbených nosorožců. Doufám, že kousek nadšení tímto rozhovorem předá i vám.

Jak začíná tvůj příběh? Odkud pocházíš?

Pocházím z Vietnamu, ale narodil jsem se roku 1993 v Bratislavě. Nebyl mi ani rok, když se rodiče rozhodli přestěhovat do Plzně. Většinu života jsem strávil na západě Čech a momentálně bydlím přímo v areálu Safari Parku Dvůr Králové. Do pěti let jsem žil s rodiči za městem u velkého lesa, s párem velkých psů, které jsem považoval za svoje největší kamarády. Možná odtud pramení můj zájem o přírodu a zvířata, protože mnoho mých vietnamských vrstevníků toto nezažilo. Dokonce se mnohdy bojí nejen psů, ale i zvířat.

Kde se v tobě vzalo takové nadšení pro nosorožce?

Začalo to už v dětství. Nezačalo to přímo nosorožci, ale mým oblíbeným filmem je Jurský park z roku 1993, kde kromě tyranosaura vystupoval i můj další oblíbený dinosaurus – triceratops. Scéna, kde ho doktor Alan Grant objímá a poslouchá, jak dýchá, mě dojímá do současnosti. A co je dnes podobnější onomu prehistorickému tvorovi než právě samotní nosorožci? Jsou neuvěřitelně majestátní, ale taky na pokraji vyhubení a potřebují pomoc.

Pamatuji si to jako včera, když jsem se poprvé setkal s nosorožcem. Mít možnost stát takovému zvířeti tváří v tvář je pocit k nezaplacení. Pokaždé, když navštívím jiné nosorožce, tak mám vždycky pocit, že je vídám poprvé, znovu a znovu.

Oliver na návštěvě v dánském Ree Park Safari. Zdroj: Instagram @rhino_olie

Číst dál

Čumendo filmy vietnamský

Vietnamská kinematografie zažívá docela dobré časy. Herci ze severu se konečně naučili trošku hrát a projevovat emoce i v obličeji, byť je v kvalitě a objemu výroby válcuje jihovietnamská tvorba. Korejská dramata mají stále co nabídnout, ale místní (nebo navrátivší se) tvůrci se inspirovali i západní kamerou. Vietnamský showbiz nebyl nikdy tak bohatý, načinčaný, pestrý a svobodný jako teď, byť stále za filtrem komunistické cenzury.

Milovnice filmů Hai Van vám doporučuje tento malý seznam vietnamských snímků. Některé z nich najdete na pirátských stránkách, když se proklikáte několika reklamami na cokoliv, některé najdete na, ha! – Netflixu nebo HBO. Takže Spring rolls & Chill(i).

Áo lụa Hà Đông / The White Silk Dress (2006; IMDb 7,4)
Dojemný snímek o nejtěžším období nedávné vietnamské historie, který je protknutý příběhem o bílém vietnamském kroji. Tu jest s anglickými titulky.

Číst dál

Kde je i integrace krátká II.

Už tu žijeme pěknou řádku let. Ale jsou tu věci mezi nebem a zemí, se kterými ani mocná ruka integrace nezatřese. Kde je i integrace krátká má pokračování. Pokračování here.

Číst dál

Person of color?

To je nejstupidnější označení na širým světě. Bílá/červená/solárková (a někdy oranžová) není barva? Nenabízím žádnou alternativu, jen to bude Tinashe nebo Jenny ze Spojených států.

Musíte jít do dáli,

až za temné mraky, 
jež vrchol hory pokrývají.
Jak jinak byste někdy mohli
zahlédnout tu zářivou jasnost?
Ryokan

Tento článek vás proto zve dál a houšť, tak, jak bych si přála, abychom v našich denních hovorech a vztazích šli. Napadlo mě to, protože jsme se nedávno bavili s Petrem Vizinou pro Český rozhlas Plus, a dojalo mě, že jsme rozhovor okořenili o pár myšlenek, kde jsem mohla jít za hranici svého původu.

Přestože tu na blogu jedeme docela zábavičku, není na škodu vám tu a tam hodit udičku o něco dál, mimo bezpečné břehy. Nechci z “našeho tématu” česko-vietnamských vztahů dělat nic těžkotonážního. Ráda bych, abychom spolu udrželi lehké pero a lehkého ducha, ale mám milou povinnost vám občas nasdílet i něco, co přesahuje dveře večerek.

Číst dál

Is Environmental Awareness a ‘Rich People’s’ Thing?

Not really thinking it over, I agreed to write an article about environmental changes that affect our lives. Now, sitting on my couch in the middle of one of the most environmentally conscious and responsible countries in Europe, the thought comes to my mind, what a lucky life I have, to be able to breath fresh air, drink tap water and even water from the river. I’m also able to spend weekends in the countryside and cook vegetables grown in my own garden, just a 30-min drive from the city center. Mom, Dad, I forever thank you.

Číst dál

V-pop písničky, co nesmíte minout

Jednou za čas mám takovou chvilku. Zadám do Youtube VPOP (vietnamský pop) a čekám, co mi vyplivne virtuální gramofon. A pak se koupu ve vodách vietnamského popu. A čumím, teda poslouchám všema deseti. Rozšiřte si se mnou obzory o současnou vlnu. Je to dost subjektivní a jednotlitý playlist, co vám budu. Zkuste si zapnout titulky, občas jsou tam anglické překlady. A dost často je tam nějaká reklama na mobil, krém nebo pití, tak se nelekněte.

Číst dál

Kdo troubí, ten jede

Laskavost a vzájemná ohleduplnost se vyplácí. Život pak plyne tak nějak harmoničtěji. Říká se, že ti, kteří si zaslouží laskavý přístup nejméně, ho potřebují nejvíce. Tak třeba tenhle pán, u kterého bylo tuhle poučku děsně jednoduché zapomenout.

Jeli jsme s kamarády na kole po Náplavce, jela jsem jako třetí, před námi byl po celé délce chodníku roztažen pár se psy, tak jsem cinkla na zvonek, abych dala vědět, že jedeme. Takové to cinknutí alá “s dovolením”. Jenže jsme se komunikačně minuli.

Číst dál

Z jedné volné nohy na druhou

Dnes z jiného soudku. V březnu mi po třech letech skončila spolupráce s firmou, kde jsem se hodně naučila a kde mě to bavilo. Dohodli jsme se už v lednu. Měla jsem v plánu si odpočinout a během krátkého jarního sabatiklu číst, psát… a taky hodně lelkovat u kočičích videí.

Finanční rezervy byly nachystané, nějaké drobné umělecké projekty rozjednány. Měla to být plodná sezóna. A pak bum, bum, ciao.

Číst dál

Proti trudnomyslnosti

Večerky i bistra zavřený,
nohy ze sezení dřevění.
Instáč cvičí jogínské pózy,
Twitter hromadí ekonomické prognózy.
Na Facebooku – peče celý národ,
je fuk, jak kdo tráví svůj čas,
hlavně nebýt v těle ani v hlavě marod.

#špatnábáseň na povzbuzení

Jak je důležité míti komunitu

Dneska je to trošku budovatelský titulek, ale je tu důvod. Dojímá mě, jak se lidé spojují pro dobrou věc. Vy se zas dojímáte nad tím, jak se aktivně zapojila vietnamská komunita.

Pomineme-li podivné punky a návyky, které naše komunita má, jednu naši vlastnost bych vyzdvihla – umíme se semknout; vzájemně si pomoci, sdílet, doporučovat, přispívat a rozdávat. Proto vidíte v médiích zprávy o občerstvení pro členy složek IZS, rozdávání roušek i finančních darů.

Točíte-li se kolem Vietnamců, víte, že hodně z nás přemýšlí a jedná tak, aby to co nejméně zasáhlo či poškodilo společnost a okolí, a tím tedy nás samotné. Koloběh a karma. Ízipízi.

Číst dál

Asitipy 4 – Kultury kotel

Jaro je tu nějak brzo. Ale víte, na co není moc brzo? Na další jarní Asitipy. Lepší než říkat trapný vtipy. Ha. Ha. Ha.

  • FILM: Uplynulá akce s promítáním lahůdky ze současné vietnamské filmové scény. Určitě to nebyla poslední akce. Aspoň pro vaše info. Here.
  • SOUTĚŽ VIETNAM STORIES: A to pro začínající žurnalisty o presstrip do Vietnamu! Juhů. Stačí do 15. března napsat pář řádek o česko-vietnamském soužití. Skvělá příležitost, kterou dává dohromady Charita Česká republika. Díky, že spolu s Markétou Kutilova z ČT, Tomášem Lindnerem z Respektu a Honzou Schrothem z IOM Praha. Here.

Číst dál

O čem jsme si ještě nepovídali…

Když píšete blog tak dlouho, musí se zákonitě stát, že se témata budou občas opakovat. Cílem mého blogu bylo vždy psát o věcech, které nás odlišují a které sdílíme. Témata, která dnes otevřeme, jdou zas o trošku dál, za hranici zkomolené češtiny, za hranici kulturní ne/usazenosti, za hranici vietnamských restaurací a večerek. Nehloubám, mluvím v balíčku, ale vy si tam hloubku po svém najdete.

Číst dál

Filmové okénko: Malá

Malá / The Little One (2017) from Diana Cam Van Nguyen on Vimeo.

Podívejte se na krásný a cenami ověnčený krátký film česko-vietnamské animátorky a režisérky Diany Cam Van Nguyen, který se věnuje tomu, jaké je dospívání v zemi, odkud nepocházíte, kde vypadáte jinak. Měla jsem tu čest namluvit velkou Rong.

Číst dál

Stránka 1 z 17

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén