Asijatka.cz

Never miss a chance to dance

Proti trudomyslnosti

Večerky i bistra zavřený,
nohy ze sezení dřevění.
Instáč cvičí jogínské pózy,
Twitter hromadí ekonomické prognózy.
Na Facebooku – peče celý národ,
je fuk, jak kdo tráví svůj čas,
hlavně nebýt v těle ani v hlavě marod.

#špatnábáseň na povzbuzení

Jak je důležité míti komunitu

Dneska je to trošku budovatelský titulek, ale je tu důvod. Dojímá mě, jak se lidé spojují pro dobrou věc. Vy se zas dojímáte nad tím, jak se aktivně zapojila vietnamská komunita.

Pomineme-li podivné punky a návyky, které naše komunita má, jednu naši vlastnost bych vyzvidhla – umíme se semknout; vzájemně si pomoci, sdílet, doporučovat, přispívat a rozdávat. Proto vidíte v médiích zprávy o občerstvení pro členy složek IZS, rozdávání roušek i finančních darů.

Točíte-li se kolem Vietnamců, víte, že hodně z nás přemýšlí a jedná tak, aby to co nejméně zasáhlo či poškodilo společnost a okolí, a tím tedy nás samotné. Koloběh a karma. Ízipízi.

Navíc – pokud oplýváte prostředky, automaticky přispíváte místní komunitě a společnému blahu. Jednak jste vedeni ke kolektivnímu přemýšlení (proč to vlastně nezahrnuje i šetrnější přístup k přírodě?), jednak se to od vás tak nějak očekává. Což o to, když je vás ve státě něco přes 90 milionů, nic jiného vám taky nezbývá, nebo byste se dávno umlátili, kdyby si každý prosazoval své a shromažďoval jen pro sebe. Předci to vidí. Individualismus to u nás nebude mít lehké.

Pro takovou místní pomoc používáme výraz “ủng hộ“, neboli podpořit. Podpořit třeba místní spolek, akci pro děti, setkání MDŽ, přírodní katastrofy, když se nějaké rodině stane neštěstí, když někomu zemře příbuzný… dávají se obálky s penězi, protože rodina vypadne ze svého rytmu.

Také jste možná zaznamenali, že vietnamští večerkáři nosili roušky, rukavice a montovali si provizorní ochranné štíty už nějakou dobu nazpět. Moji rodiče měli nakoupené zásoby dezinfekce už v půlce února (!). Není se čemu divit. Vietnam sousedí s Čínou a místní obyvatelé (stejně tak jako Tchajwan, jehož počty nakažených novým typem koronaviru nepřesáhl k dnešku 100 případů, odkaz na článek Tomáše Lindnera z Respektu tu) se poučili z epidemie SARSu v roce 2002. Naši Vietnamci dostali přes Skype (ano, ty skypové hovory za pokladnou) povely od svých příbuzných z Vietnamu, na konci února přilétali z oslav lunárního roku v rouškách a s nějakými zásobami roušek. A rady se rozšířily i mezi tuzemskými krajany. (Ještě k doplnění po diskuzích: Místní komunita tu má sice nějaké hlavní zdroje na FB nebo krajanská média, ale velmi rychle podléhají fake news.) Většina Asiatů je navíc navyklá chodit každodenně v rouškách i kvůli znečištěnému ovzduší. (Taky v tom hraje asi poslušnost a disciplína.)

Nad to, vietnamský národ si prošel válečným utrpením, ze kterého se stát a rodiny vzpamatovávaly dlouho. Lidé se museli spoléhat na sebe, pomáhat si v místních komunitách a nespoléhat na stát, což dost platí i dneska. Proto je ve Vietnamu podpora rodiny a známých takovou automatickou složkou fungování společnosti. Uskromnění se pro dobro společnosti a pomáhání si za dobrých i těžších okolností totiž u nás nikdy nevyjde z módy. I tohle je pro mě důkaz, že je úplně jedno, odkud kdo přichází, ale kam jde a jaké má úmysly.

Díky, že si nemusíme, ale chceme pomáhat.

Asitipy 4 – Kultury kotel

Jaro je tu nějak brzo. Ale víte, na co není moc brzo? Na další jarní Asitipy. Lepší než říkat trapný vtipy. Ha. Ha. Ha.

  • FILM: Uplynulá akce s promítáním lahůdky ze současné vietnamské filmové scény. Určitě to nebyla poslední akce. Aspoň pro vaše info. Here.
  • SOUTĚŽ VIETNAM STORIES: A to pro začínající žurnalisty o presstrip do Vietnamu! Juhů. Stačí do 15. března napsat pář řádek o česko-vietnamském soužití. Skvělá příležitost, kterou dává dohromady Charita Česká republika. Díky, že spolu s Markétou Kutilova z ČT, Tomášem Lindnerem z Respektu a Honzou Schrothem z IOM Praha. Here.
  • DOKUMENT: Na začátku březnu začíná můj oblíbený lidsko-právní festival Jeden svět. Nemiňte dokument o hudebnici a disidentce Mai Khoi, která je oceněná Cenou Václava Havla za kreativní disent. Here.
  • KŘEST KNIHY: Tento týden – 5. března se v Sapě uskuteční křest knihy Tatranka v Hanoji Aneb Vietnam, můj paralelní svět autorky Lenky Kovářové. Je třeba se registrovati. Here.
  • TY BYZNYSY: Na konci března můžete uzavřít nějaký ten byznys na Setkání českých a vietnamských podnikatelů. Pár míst je stále volných. Here.
  • AJAJ ZRUŠENO! (aktualizace 3. 3. 2020) ČESKO-VIETNAMSKÝ PLES: V pátek 27. března se v Sapě koná už po dvanácté (!) ples, který pořádá Klub milovníků společenských tanců v Sapě a Asociace českých občanů vietnamského původu (ACVN). Akce se ponese v maškarním stylu. Tydlijájájdá. Here.

Ajaj koronaupdate – všecko je v čudu.

O čem jsme si ještě nepovídali…

Když píšete blog tak dlouho, musí se zákonitě stát, že se témata budou občas opakovat. Cílem mého blogu bylo vždy psát o věcech, které nás odlišují a které sdílíme. Témata, která dnes otevřeme, jdou zas o trošku dál, za hranici zkomolené češtiny, za hranici kulturní ne/usazenosti, za hranici vietnamských restaurací a večerek. Nehloubám, mluvím v balíčku, ale vy si tam hloubku po svém najdete.

Číst dál

Filmové okénko: Malá

Malá / The Little One (2017) from Diana Cam Van Nguyen on Vimeo.

Podívejte se na krásný a cenami ověnčený krátký film česko-vietnamské animátorky a režisérky Diany Cam Van Nguyen, který se věnuje tomu, jaké je dospívání v zemi, odkud nepocházíte, kde vypadáte jinak. Měla jsem tu čest namluvit velkou Rong.

Číst dál

Co určitě udělejte, když se seznámíte s Vietnamcem

Určitě nám řekněte, ze rozhodně nevypadáme jako Vietnamci. Protože většina z nás vypadá opravdu jinak, než čím ve skutečnosti jsme. Nejvíc nás potěší, když prohlásíte, že vypadáme jako Číňani. Jů.

Číst dál

Šťastnou krysu!

Dnes, 25. ledna, je prvním dnem nového lunárního roku. Už jste od všech svých vietnamských známých nebo kamarádů zjistili důvod, proč včera bouchaly rachejtle a proč dneska vaši večerkáři zavírají o něco dřív. A taky proč ksakru hraje to karaoke u vietnamských sousedů tak nahlas a dlouho?! 

Číst dál

Kam s ním?

Dnes si tu u vás odložím pár myšlenek, spíše nezodpovězených otázek.
Asijské tržnice jsou jako ty internety. Pokud tam něco nenajdete, pravděpodobně “to” neexistuje.

Číst dál

Asitipy 3 – Advent s Vietnamci

Adventní čas, kousek Asiata v každém z nás. A tak tu jsou další Asitipy na prosinec.

Číst dál

Hắt xì hơi! Aneb onomatopoie po vietnamsku

V předtáčce silvestrovského pořadu Lucie Výborné jsem byla součástí trojlístku hostů. Takových externistů, řekla bych. Seděli jsme s britským vědcem Michaelem Londesboroughem a “Italem v kuchyni” Emanuelem Ridim a povídali si o různém pojetí Vánoc, tradicích a rozdílech. Ty se ukázaly hlavně ve chvíli, kdy se paní Výborná zeptala, jak dělají zvířata v našich jazycích (točili jsme se kolem pohádek). 

Číst dál

Co čekat, když randíte s Vietnamkou?

Občas to v mé e-mailové schránce vypadá jako v redakci Bravíčka. Píší mi “bílí heterosexuální muži” o radu, jak se seznámit s Vietnamkou. Nebudu to dlouho natahovat a odpovím naráz – úplně stejně jako s každou jinou kočkou na světě.

Ovšem je tu malé ovšem.

Číst dál

Krajánek aneb Kde a jak potkat Vietnamce?

Ráda vidím, že se rybníček s vietnamskými organizacemi – těmi oficiálními i neoficiálními – trošku zvětšil. Diverzita názorů, ale podobné cíle – snaha o přiblížení naší kultury vám, dychtivým konzumentům. Za vydatné pomoci několika přátel a známých posílám do světa přehled “tuzemkých” iniciativ nebo projektů, které mají co dočinění s vietnamskou komunitou v České republice. Některé fungují pouze pro krajany, některé se snaží propojovat, vzdělávat a sdružovat napříč kulturami a zeměmi. A protože těch organizací je tolik, kolik je druhů brambůrek v každé večerce, uděláme to evidentně na několik dílů.

Číst dál

Generalizující generační báseň

Strejdu, tetu, taťku i mamku
najdete všecky pospolu
ve večerním krámku.

U stánků už skoro nikdo nestojí,
zákoši už do lepší večerky chodí
a ptají se, kolik teda ta cíga stojí?
A jestli teta ten velký meloun ukrojí?

Děti zas sedí na doučku,
protože znají poučku,
že když se budou dobře učit,
můžou si snáze peníze na dům půjčit.

#špatnébásně ani ne denně
#hypotéka ti mezi prsty utíká

Vždyť oni by se styděli

Nedávno jsem mluvila se známým svých rodičů. Jeho syn se chystá z malé západočeské obce přestěhovat do Států (píše se tu velké S, že?), kde bude studovat. Říkal, že jeho syn byl už odmalička odhodlaný studovat v zahraničí a chtěl znát můj názor, co si o tom celém myslím. Co když tam zůstane? Nebylo by lepší, kdyby vystudoval tady a založil tu rodinu? Nebylo by lepší, kdyby se odstěhoval jen do Londýna? Tam aspoň lépe doletíme.

Číst dál

Asitipy 2 – “Jiní” Vietnamci a charita

Mám trošku bambusové období. Uvnitř jsem nějaká dutá a tak nějak jdu s větrem. Ovšem několik článečků na tomhle asijským políčku již brzy zase povyroste. O tom žádný bambus ani okurka.

Číst dál

Stránka 1 z 17

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén