Asijatka.cz

Never miss a chance to dance

Stránka 2 z 17

Kam s ním?

Dnes si tu u vás odložím pár myšlenek, spíše nezodpovězených otázek.
Asijské tržnice jsou jako ty internety. Pokud tam něco nenajdete, pravděpodobně “to” neexistuje.

Číst dál

Asitipy 3 – Advent s Vietnamci

Adventní čas, kousek Asiata v každém z nás. A tak tu jsou další Asitipy na prosinec.

Číst dál

Hắt xì hơi! Aneb onomatopoie po vietnamsku

V předtáčce silvestrovského pořadu Lucie Výborné jsem byla součástí trojlístku hostů. Takových externistů, řekla bych. Seděli jsme s britským vědcem Michaelem Londesboroughem a “Italem v kuchyni” Emanuelem Ridim a povídali si o různém pojetí Vánoc, tradicích a rozdílech. Ty se ukázaly hlavně ve chvíli, kdy se paní Výborná zeptala, jak dělají zvířata v našich jazycích (točili jsme se kolem pohádek). 

Číst dál

Co čekat, když randíte s Vietnamkou?

Občas to v mé e-mailové schránce vypadá jako v redakci Bravíčka. Píší mi “bílí heterosexuální muži” o radu, jak se seznámit s Vietnamkou. Nebudu to dlouho natahovat a odpovím naráz – úplně stejně jako s každou jinou kočkou na světě.

Ovšem je tu malé ovšem.

Číst dál

Krajánek aneb Kde a jak potkat Vietnamce?

Ráda vidím, že se rybníček s vietnamskými organizacemi – těmi oficiálními i neoficiálními – trošku zvětšil. Diverzita názorů, ale podobné cíle – snaha o přiblížení naší kultury vám, dychtivým konzumentům. Za vydatné pomoci několika přátel a známých posílám do světa přehled “tuzemkých” iniciativ nebo projektů, které mají co dočinění s vietnamskou komunitou v České republice. Některé fungují pouze pro krajany, některé se snaží propojovat, vzdělávat a sdružovat napříč kulturami a zeměmi. A protože těch organizací je tolik, kolik je druhů brambůrek v každé večerce, uděláme to evidentně na několik dílů.

Číst dál

Generalizující generační báseň

Strejdu, tetu, taťku i mamku
najdete všecky pospolu
ve večerním krámku.

U stánků už skoro nikdo nestojí,
zákoši už do lepší večerky chodí
a ptají se, kolik teda ta cíga stojí?
A jestli teta ten velký meloun ukrojí?

Děti zas sedí na doučku,
protože znají poučku,
že když se budou dobře učit,
můžou si snáze peníze na dům půjčit.

#špatnébásně ani ne denně
#hypotéka ti mezi prsty utíká

Vždyť oni by se styděli

Nedávno jsem mluvila se známým svých rodičů. Jeho syn se chystá z malé západočeské obce přestěhovat do Států (píše se tu velké S, že?), kde bude studovat. Říkal, že jeho syn byl už odmalička odhodlaný studovat v zahraničí a chtěl znát můj názor, co si o tom celém myslím. Co když tam zůstane? Nebylo by lepší, kdyby vystudoval tady a založil tu rodinu? Nebylo by lepší, kdyby se odstěhoval jen do Londýna? Tam aspoň lépe doletíme.

Číst dál

Asitipy 2 – “Jiní” Vietnamci a charita

Mám trošku bambusové období. Uvnitř jsem nějaká dutá a tak nějak jdu s větrem. Ovšem několik článečků na tomhle asijským políčku již brzy zase povyroste. O tom žádný bambus ani okurka.

Číst dál

Muži, kteří se nebojí žen

Včera večer po debatě o mladé vietnamské generaci za mnou přišel mladý vietnamský kluk. Chtěl si podat si ruce a poděkovat, že mě jeho sestřenka, se kterou jsem domluvila před ním, může mít za vzor. Řekl, že mu vždycky bude chybět “to něco”, a proto jí nemůže jít plně příkladem.

Číst dál

Asitipy – Pojď na dokument!

Hodně se toho děje, že? Na Václaváku i u nás mezi Vietnamci. Čas od času vám proto na blog hodím akce, tipy na něco, co má co dočinění s Vietnamci. Takový malinkatý zpravodájek z dálek a pro blízká setkání.

Číst dál

Hostem Lucie Výborné, hehééé

Radiožurnál u nás doma na hranicích posloucháme odjak-jsem-živa. Známá rozhlasová znělka je zvuk, který mým rodičům hraje v krámku celý den a který mě obvykle vítá po příjezdu domů.

Přátelé, proto je to pro mě obří čest, že jsem dostala pozvání od Lucie Výborné, paní Moderátorky, do jejího dopoledního pořadu. Budeme si povídat ve středu 29. května v 09:00 na Radiožurnálu. Já se jdu zbláznit radostí a vy si mezitím poslechněte její skvělé rozhovory zde.

 

O změnách ve vietnamské rodině i podnikání

Thuy Duong budete někteří znát jako jednu ze zakladatelek Viet Food Friends, blogu, který mezi prvními v České republice učil české strávníky porozumět vietnamské kuchyni a zvykům. Vyrůstala s rodiči v Mostě a Dubí, kteří tu v 80. letech studovali a pracovali v chemičce v Meziboří. Provdala se za „pražského Vietnamce“, vychovávají spolu děti a čas od času pomáhá v rodinné firmě.

Číst dál

Těch 12 znaků tradiční vietnamské restaurace

Poznáte je na první dobrou. Barevné cedule, svítivé výlohy, závan glutamátu a rybí omáčky. Ano, vietnamské restaurace. Jejich revírem jsou rýžové nudle na všechny způsoby, jejich tempo je vražedné. Jen v Praze se podobných asijských restaurací najde minimálně 200. Ale ne vždy tomu tak bylo. Co si pamatuju ze svého dětství, vždycky se chodilo „na čínu“. Univerzální smažené nudle s masovou nebo zeleninovou přílohou, nějaká omáčka ČUHO, tedy čínská univerzální hnědá omáčka, a případně rejže.

Nenechte se ale mýlit. Dost často tyto restaurace ale v začátcích provozovali Vietnamci, kteří okoukali, že v západním světě letí kung-pao a smažené nudle. Kdysi mi také mí vietnamští známí říkali, že by je nenapadlo, že by vám mohla chutnat naše skutečná kuchyně. Klobouk dolů tedy před prvními pionýry, kteří před více než deseti lety začali ve svých „čínských“ restauracích nabízet i vietnamské závitky. A postupně se z „číny“ začalo chodit na „vietnam“ na bum bo nam bo, na pho nebo bun cha. Ráda ale vidím, že se učíte jíst i jiná jídla (kaprobůček), ale to by bylo na jiný článek. Dneska se podíváme do tradičních vietnamských restaurací, na které jste si už zvykli. Co je tedy spojuje? 

Číst dál

Ženy z tržnice

Generační, kulturní, jazyková a mentální vzdálenost. Na jeden život až příliš.

Sedím na vietnamské oslavě. Je tu více žen než mužů. Některé z nich bezduše pozorují dění kolem, některé čile švitoří s kamarádkami, některé starostlivě pozorují svá vnoučata. Dívám se na naše matky, tety a známé, na jejich zestárlé tváře a pohltí mě úzkost, pochopení, dojetí a vděk.

Číst dál

Debilní vietnamské kecy

Dneska pojedeme trošku jiný kalibr, nic pro slabé a úzkostlivé duše. Zásadně nezkoušejte doma a hlavně Not Save For Children. Dáme si vietnamské kecy o váze. A možná taky o… odvaze, když se někdo odváže, aby .. jaksi… konverzace nevázla.

Vietnamské návštěvy jsou pro mě utrpením. Vždycky se na mě totiž sesype kopa otázek, jejichž odpověď bych si ledatak napsala do deníčku, v sanskrtu nebo těsnopisu, a zahrabala do Mariánského příkopu. Na základě jedné takovéhle drobné, ale výživné situace, kdy se mě holčina, co vidím jednou za uherský rok, zeptala v druhé otázce, kolik vážím, jsem od několika svých vietnamských kamarádek sesbírala reakce, které slýchávají od svých příbuzných, známých a tetiček, co nejsou ani jejich vopravdický tety, o své postavě.

Číst dál

Stránka 2 z 17

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén