Trangová

Never miss a chance to dance

Categorie: Mýtus bez mýtu

“Vietnamci se lyricky snad i rozcházejí”

Bavila jsem se s jedním vietnamským kamarádem, kterému je 23, celý život žije tady a přestože má silné vietnamské konexe a spoustu kamarádů z komunity, zpravidla chodil s Češkami. Bavili jsme o rozdílech mezi vztahy Vietnamec – Češka a Čech – Vietnamka a dost jsme se nařehtali. Mám tu pár rychlých poznámek k debatě (velmi parafrázované) a skoro každý bod by zasloužil samostatný článek a polemiku.
A tímhle pidipolorozhovorem se mnoha z vás dotkneme.

Komunikace ve vztahu
Vietnamci se rádi baví v metaforách – lyricky. Lyricky se snad i rozcházejí. 

Souvisí to s (východo)asijskými komunikačními vzorci, kdy věci neříkáme natvrdo, nýbrž opisujeme a naznačujeme. Pro více informací si otevřte nějakou knížku o interkulturní komunikaci. 

Vietnamec a Češka. Pozor kontroverzní
Vietnamci nemají problém s tím chodit s Češkou, ale je to mnohem těžší, poněvadž málokterá Češka, která není trošku ulítlá, by chtěla chodit s Vietnamcem. Která česká slečna má vysněného vietnamského prince?

Naopak český muž chce chodit s Vietnamkou (asiatkou), protože mu “má co nabídnout”. Proto když si Vietnamec přivede domů Češku, všichni ho chválí (oproti Vietnamce, která si přivede Čecha). Dlouhodobě ale Vietnamec chce Vietnamku, protože Češka není tak “houževnatá”. Být vietnamskou snachou není vůbec medíček. Vietnamské ženy jsou traktory. Kdyby byla její dcera jen z 20 % jako ona, tak to toho chlapa dostane. Češi jsou naopak navíc tvárnější, co do partnerských vztahů.

Vietnamci mají oproti českým klukům málo co nabídnout. Jsou to “studení čumáci”. Nemají k tomu vzor, neprojevují svou lásku navenek, kdežto čeští muži ženu umí zahrnout láskou a doteky. Pro Vietnamky, které nikdy neviděly svého tátu objímat svou mámu, je to vrchol romance.

Čech a Vietnamka. Pozor kontroverznější:
Proto vztahy Čech – Vietnamka vydrží déle než Češka – Vietnamec. Čech nemá ale tolik trpělivosti na panovačnost vietnamské ženy. Vietnamští muži je většinou nechají “pindat”. Buď mají hodně pochopení a trpělivosti a “protrpí to”. Nebo jim pak praskne buben a žena dostane pár facek. A otevírání tématu domácího násilí je ve Vietnamu stále tabu. Vietnamci mají navíc tendenci lehce spadnou do závislosti, když se zamilují, je to tunel, jsou vytrvalí, ale pak ve vztahu jsou schopni svou ženu nechají tahat krabice.

Pozn. Pro tentokrát nechávám článek bez soudů a bez zakončení. Dejte vědět, jaké téma vás oslovilo, abychom ho případně rozložili na atomy.

(Ne)Mýty o Vietnamcích

Nejvíc inspirace na články mi chodí o půlnoci a většinou také tejden před odevzdáním bakalářky.

Když se s některými z vás bavíme, tu a tam padne mýtus, kterej můj mozek nedokáže zpracovat, jak je ten dotaz sofistikovanej. Takže zakládáme tradici demytizace starobylejch pověr o Vietnamcích.
Když mi pošlete nějakej dotaz – mýtus, tak si o něm tady na blogu můžeme povídat.
Buď na dttrang9@gmail.com nebo v Asi kontaktu.

Třeba:
Mýtus: Vietnamci jedí jen rejži?
NEmýtus: Jedí. Akorát jinak – kaše, nudle, placky, sušenky.

Z čehož vyplývá, že někdy to prostě mýtus není.
Ale to nezjistíme, dokud se nezeptáte.

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén